|
|
Práva transgender osob podle EÚLP se zaměřením na změnu pohlaví
Šebková, Karolina ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Práva transgender osob podle EÚLP se zaměřením na změnu pohlaví Abstrakt Přestože jsou trans* lidé bez ohledu na specifika své životní zkušenosti jejími plnohodnotnými členy, staví jim společnost do cesty četné překážky. Některé z nich jsou natolik závažné, že mohou být považovány za porušování základních lidských práv. Tato práce se proto zabývá právy trans* osob pohledem Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jak tento mezinárodní instrument taková práva vnímá zjišťuje prostřednictvím judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Výzkumným cílem práce je zjistit a analyzovat to, jak práva trans* lidí chrání mezinárodní právo lidských práv prostřednictvím EÚLP, potažmo jak tato práva chrání Evropský soud pro lidská práva. Dále pak v rámci právní analýzy poskytnout základní přehled o trans* lidech jako skupině a zaměřit se na koncept "změny pohlaví" a jeho problematickou stránku. Za tímto účelem si autorka klade výzkumnou otázku: Jak chrání Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod práva trans* lidí a jak k jejich ochraně přistupuje Evropský soud pro lidská práva? Práce se zaměřuje především na problematiku právního uznání genderové identity a s tím úzce propojené problematiky trans* manželství, rodičovství a fyzické tranzice. Práce je rozdělena do tří hlavních částí....
|
|
|
Ústavní limity trestního řízení
Kořínek, Štěpán ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nese téma "Ústavní limity trestního řízení" jako esenciální stavební kameny procesu vyvozování trestní odpovědnosti. Za zásadní středobod tohoto tématu je přitom považováno právo na spravedlivý proces. V rovině institucionální garance jeho zachování a prosazování se ve významné míře podílí Evropský soud pro lidská práva skrze svoji judikaturu. Práce je rozčleněna do třech ústředních kapitol, které se dále člení na jednotlivé podkapitoly. První kapitola se věnuje základní charakteristice ústavních limitů trestního řízení, zejména z pohledu jejich pramenů a institucionálního zázemí. Druhá kapitola se zaobírá dílčími aspekty práva na spravedlivý proces. Tato kapitola je přitom nejobsáhlejší, neboť subsumuje jednotlivé komponenty řadící se pod pojem spravedlivý proces. Třetí kapitola je věnována perspektivám ústavních limitů trestního řízení, zejména v rovině rekodifikace trestního práva procesního v podmínkách ČR a v souvislosti s možnou podobou nového trestního řádu. Primární cíl uvedené práce spočívá v předložení a prozkoumání hlubšího schématu práva na spravedlivý proces s poukazem na vzájemné souvislosti mezi jednotlivými součástmi. Vedle obecné charakteristiky jeho dílčích prvků by práce měla reflektovat i vybrané zvláštnosti a specifičnosti individuálních aspektů práva na...
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
|
Koncepce rodiny a její ochrany v českém a evropském měřítku
Palásek, Milan ; Lederer, Vít (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice koncepce rodiny a její ochrany, a to jak na evropské úrovni, tak i v mezích české soukromoprávní úpravy.Cílem práce je zmapování současných evropských standardů úpravyrodinného života ve vztahu ke stejnopohlavním párům a nesezdaným soužitím, představujícím vedle nukleární rodiny dva typické modelyrodinného soužití. Evropský rozměr dané problematiky je v disertační práci zkoumán v rámci analýzy právních úprav členských států EU a dáleve světle rozhodovací činnosti ESLP. Zároveň disertační práce pojednává o české soukromoprávní úpravě stejnopohlavních svazků a nesezdaného soužití v kontextu evropských standardů, reflektuje nedostatky aktuální právní úpravy a zahrnuje i úvahy de lege ferenda.
|
|
|
Vybrané aspekty svobody projevu v kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Čejková, Michaela ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Císařová, Zuzana (oponent)
Vybrané aspekty svobody projevu v kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva Práce je rozdělena do dvou částí. První část představuje teoretické zakotvení tématu. První kapitola popisuje Evropský soud pro lidská práva (ESLP), řízení před ESLP a jeho ukotvení v rámci Rady Evropy. Druhá kapitola první části je věnována právní úpravě svobody projevu a to jak z vnitrostátního, tak z mezinárodního pohledu, kde je detailně popsána úprava svobody projevu v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, Listině základních práv Evropské unie a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Druhá část práce je rozdělena do tematických kapitol, které se zaměřují na judikaturu ohledně svobody projevu a ochranu soukromí, online prostředí, náboženské projevy, hate speech a diverzifikaci médií a ochranu zdroje. Ačkoliv je práce zaměřena na judikaturu ESLP, v každé kapitole je pro srovnání rozebráno rozhodnutí jiných soudů, například Soudního dvora EU či tuzemského Ústavního soudu. Na závěr každé kapitoly je přidána podkapitola týkající se analýzy dílčích závěrů, kde je vyhodnocena problematika rozhodovací praxe ESLP vždy ve vztahu ke konkrétním případům. V kapitole svoboda projevu a ochrana soukromí jsou rozebrány čtyři případy ESLP a jeden případ Soudního dvora EU. Kapitola svoboda projevu a online...
|
|
|
Evropský soud pro lidská práva - postavení a role na poli ochrany osobnosti vč. rozboru judikatury a jeho vlivu na tuzemskou judikaturu
Čejková, Michaela ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Evropský soud pro lidská práva - postavení a role na poli ochrany osobnosti vč. rozboru judikatury a jeho vliv na tuzemskou judikaturu Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje teoretickému vymezení ESLP, jeho funkci v rámci Rady Evropy, personálnímu obsazení a činnosti ESLP ve statistických číslech. Dále se práce zaměřuje na procesní pravidla řízení před ESLP s důrazem kladeným na podání stížnosti, jejích formálních a obsahových náležitostí a slučitelnosti s Úmluvou. V této části je také čtenář seznámen s průběhem řízení, vykonatelností rozhodnutí a obnovou řízení u Ústavního soudu České republiky. Ve druhé části je vyložen pojem osobnostních práv a Úmluvy tak, aby získané poznatky daly dohromady přehled ukotvení ochrany osobnosti Úmluvou, zejména pak články 8 a 10. Třetí část je věnována hlavně analýze judikatury, která je rozdělena do tří tematických okruhů, a to ochrana osobních údajů, ochrana cti a dobrého jména a ochrana práv k podobiznám. Sekce týkající se ochrany osobních údajů je dále rozdělena na monitorování hovorů a zveřejňování videozáznamů. V rámci monitorování hovorů je provedena analýza případu Roman Zakharov proti Rusku a v rámci zveřejňování videozáznamů například Kopke proti Německu. Ve druhé sekci jsou vyloženy základní principy ochrany cti a dobrého jména na případech...
|
|
|
Lustration laws in Ukraine: Between post-communism and post-authoritarianism
Srb, Jáchym ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén lustračních zákonů na Ukrajině jako prostředku "tranziční spravedlnosti" (transitional justice). Práce nejprve mapuje historii neúspěšných pokusů o přijetí lustračních zákonů od nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 po události Euromajdanu v zimě roku 2014. V následující části práce analyzuje dva lustrační zákony přijaté roku 2014 a jejich implementaci mezi roky 2014 a 2017. V závěrečné části se práce věnuje právnímu přezkumu těchto zákonů jak vnitřními tak vnějšími institucemi. Práce dochází k závěru, že po roce 1991 nebyly lustrace přijaty ze strukturálních důvodů a po roce 2004 bylo jejich nepřijetí způsobeno nedostatkem politické vůle vládnoucích politiků. Ve druhé části práce dochází k závěru, že lustrační zákony přijaté roku 2014 jsou jedny z nejrozsáhlejších v post-komunistické Evropě, nicméně jejich implementace skončila ve většině ohledů neúspěšně. V poslední části práce dochází k závěru, že zákony trpí řadou právních nedostatků a jako takové jsou vystaveny riziku negativních soudních rozhodnutí pře Evropským Soudem pro Lidská Práva.
|
|
|
Mezinárodní rozhodčí řízení
Braborec, Jan ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Klee, Lukáš (oponent)
Cílem práce je vymezit postavení mezinárodního rozhodčího řízení v systému tuzemského práva, pojednat o jeho základních aspektech, jeho charakteru z pohledu rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva a z pohledu české právní úpravy. V práci je z hlediska použitých metod použit přístup právně-analytický, právně-deskriptivní a právně-komparativní. Kromě úvodu a závěru je tato práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, které jsou dále členěny na podkapitoly. První kapitola je věnována problematice alternativního řešení sporů a jeho vymezení vůči rozhodčímu řízení. Nalezneme zde vysvětlení samotného pojmu, výčet důvodů pro (ne)zařazení rozhodčího řízení do tohoto systému a v neposlední řadě i výhody a nevýhody tohoto způsobu řešení sporů, které pro lepší přehlednost popisuji na v České republice nejvyužívanějším způsobu alternativního řešení sporů, tj. mediaci. Následující kapitola je zaměřena na obecná specifika rozhodčího řízení, která jsou pro vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení společná. V první části této kapitoly se věnuji aplikaci Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a jejímu čl. 6 odst. 1, který zaručuje právo na spravedlivý proces, na rozhodčí řízení, kde zároveň poukazuji na odborné názory, které její aplikaci buď upřednostňují či zavrhují. Dále se v této kapitole zabývám...
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.